Již před několika tisíci let vyslovil první uznávaný lékař a otec moderní medicíny Hippokratés myšlenku, že všechny nemoci začínají ve střevech. Naše střevo je základem fyzického zdraví a psychické pohody.

Co je mikrobiota?

Mikrobiota je společnost bakterií, virů a kvasinek osidlujících naše tělo. Víte, že jich v těle máme až 2 kg? Mikroby najdeme na kůži, vlasech, v ústní dutině a celém trávicím traktu. Sliznice střeva, kolébka imunitního systému, je osídlena velkým množstvím bakterií, které tvoří důležité vitamíny, látky zajišťující obnovu střevních buněk, molekuly trénující imunitní systém i hormony ovlivňující naše chování.

Některé bakterie jsou velmi prospěšné (Laktobacily, Bifidobakterie), jiné naopak škodlivé, tzv. patogenní. Mikrobiom ovlivňuje mnoho procesů v organismu, ať už jde o hubnutí, soustředění, psychické rozpoložení či imunitu. Ve střevě se nachází až 80% imunitního systému.

Symbióza jednotlivých druhů bakterií je nesmírně důležitá. Dlouhodobá dysbióza poškozuje střevo a způsobuje zánětlivé reakce. Z prospěšných kmenů můžeme zmínit Bifidobakterie a Laktobacily.

Osa STŘEVO – MOZEK

Mezi střevem a mozkem existuje komunikační osa tzv. gut-brain axis. Lidské střevo nejen, že přijímá signály z centrálního nervového systému ( mozek a mícha), ale funguje i zpětná vazba, kdy střevo vysílá signály do mozku. Komunikace mezi střevní mikrobiotou a mozkem je zprostředkována přes bloudivý nerv (nervus vagus).

Střevní nervový systém obsahuje velké množství neuronů, které je srovnatelné s počtem neuronů v míše. Mikroorganismy produkují látky, které přímo ovlivňují naše chování a myšlení. Mezi hlavní mikrobiální metabolity patří mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA), různé neuroaktivní látky a toxiny. Více než 90% serotoninu, molekuly dobré nálady a náklonnosti k lidem, je přítomno ve střevě jako produkt bakterií.

Dysbióza střevní mikroflóry vede ke vzniku neuropsychiatrických nemocí jako deprese, úzkosti, autismus či schizofrenie. Udržování zdravého mikrobiomu je základním faktorem dobré nálady a duševního zdraví. Nejrůznější typy stresu (tepelný, fyzický, sociální, akustický) alteruje složení mikrobiomu. Pokud není v pořádku střevo, ani naše nálada není ideální.

Funkce trávicího traktu

Hlavní úlohou trávicího traktu je trávit a vstřebávat živiny. Střevní stěna zároveň rozděluje vnější prostředí a krevní řečiště, vnitřní organismus. Střeva tedy vytváří bariéru před vstupem patogenů a toxinů do těla a stav této bariéry rozhoduje o tom, které živiny, vitamíny, minerály, i jaký počet kalorií si z jídla vytáhneme.

Střeva jsou všestranným orgánem, který dostává zabrat neustálou konzumací nekvalitního jídla i pití. V dnešní době spíš prostřednictvím vysoce průmyslově zpracovaných výrobků, které se jako jídlo tváří. Zdravotní stav střev závisí převážně na kvalitě jídla. Souhra různých faktorů udržuje ekosystém GIT stabilní. Podkladem stability je bakteriální osídlení ochranného hlenu pokrývajícího sliznici střev.

Problémy s trávením

Trávicí systém je ovládán autonomním (vegetativním) nervovým systémem – sympatikem a parasympatikem. Parasympatikus podporuje sekreci slin, trávicích šťáv a zvyšuje pohyblivost svaloviny trávicího ústrojí. Sympatikus působí opačně, sekreci slin a šťáv snižuje a motilitu brzdí. Distribuce energie mezi jednotlivé orgány a tkáně je vysoce senzitivní proces, který sleduje cirkadiánní rytmus. U zdravého člověka je za normálních okolností energie během dne nasměrována do mozku a do svalů, zatímco v noci je využívána na podporu růstových procesů a k činnosti imunitního systému.

Nejčastější příčiny problémů s trávením:

nevhodná skladba jídla
enzymatická nedostatečnost – HCl v žaludku, dysfunkce jater, slinivky
narušený denní rytmus, jet lag
nevědomé jedení – jídlo za chůze, koukání do telefonu
některé léky
stres – aktivní sympatikus
příliš časté jedení

SCFA

Mastné kyseliny s krátkým řetězcem (short chain fatty acids) jako acetát, propionát a butyrát jsou produktem mikrobiální fermentace sacharidů, v tlustém střevě. SCFA podporují zdraví trávicího traktu, pomáhají kontrolovat zánět, a dokonce se považují za prevenci různých nemocí. Butyrát je primární a velmi významný zdroj energie pro střevní buňky, reguluje tvorbu zánětlivých cytokinů, a tím pozitivně ovlivňuje zánětlivá onemocnění, která jsou provázena mikrobiální dysbiózou. Butyrát má protektivní vliv na rozvoj případných onkologických střevních onemocnění vznikajících v důsledku chronického zánětu.

Produkci butyrátu lze podpořit konzumací vlákniny. Rozpustná vláknina obsažená v ovoci, zelenině a luštěninách, má vysokou kvasivost, a je tak Hlavním zdrojem těchto mastných kyselin. Vzájemný poměr produkovaných organických kyselin závisí na druhu přijatých sacharidů. Resorpce SCFA je sdružena s resorpcí sodíku a vody, což znamená, že podporou množení střevních bakterií produkujících butyrát zamezíme průjmům. Sacharidy s vlákninou podléhající bakteriální fermentaci proto mohou působit protiprůjmově.

Jak můžeme předcházet trávicím obtížím?

eliminace problematických potravin
enzymatická podpora – teplá jídla, čaje (zázvor, máta), koření (kmín, ostropestřec, fenykl), podpora produkce HCl (jablečný ocet, bílkoviny)
pravidelný režim a kvalitní spánek
vědomé jedení – vyhraněný čas na jídlo, sezení u jídla
probiotika
mentální klid – aktivace parasympatiku
sledování pocitu hladu a sytosti

Za vše může mikrobiom

ovlivňuje imunitu, chování, alergie i tělesnou hmotnost
pomáhá zpracovávat sacharidy a tuky
tvoří důležité vitamíny K, B12
produkuje mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které
odpuzují patogeny a které vyživují střevní buňky

Mikroorganismy vytvářejí metabolity, které ovlivňují metabolismus hostitele. Obezita není jen o množství kalorií, které člověk přijme. Obézní lidé a štíhlí lidé mají odlišný balanc určitých mikroorganismů v rámci své mikroflóry. Enterotypy jsou v čase stabilní a často se nemění ani po půl roce. Velký vliv má dlouhodobý styl stravování, protože pouze výživou dokážeme podpořit růst nám prospěšných druhů. Při výzkumech, kde byl štíhlým myším transplantován mikrobiom z myší obézních, ty původně štíhlé a hbité myši nabraly na hmotnosti. Stejně tak fungovala transplantace mikrobiomu na úrovni psychiky, kdy myši změnily chování a reakce na podněty.

Dysbióza mikrobiomu poškodí střevo a podpoří tvorbu zánětu.

projevy: trávicí potíže, deprese, chronická únava, mykózy,
neřízené přibírání či hubnutí a různé formy potravinových alergií.

ČTĚTE TAKÉ: FUNKCE TRÁVICÍCH ENZYMŮ

Co mikrobiomu škodí?

Neustálým používáním dezinfekcí, užíváním antibiotik, léků proti bolesti a nadměrnou konzumací alkoholu mikrobiom ničíme.

Antibiotika nepříznivě ovlivňují mikrobiom snížením bakteriální rozmanitosti, kdy kromě “zlých” bakterií zabijou i ty prospěšné. Antibiotika jsou úžasné léky, které zachraňují lidské životy. Nicméně se nadužívají i v případech, kdy to není nutné. Po antibiotické léčbě našemu tělu trvá až 6 měsíců, než se rozmanitost mikrobiomu obnoví.

Jídlem nekrmíme pouze sebe, ale i naše společníky. Abychom si ty správné kolonie bakterií udržovali, je nezbytné je krmit vlákninou – prebiotiky. O naši mikroflóru se musíme starat a ona nám bude významně sloužit.

Jen pamatujte také na to, že sníte-li svůj superzdravý salát ve stresu a navíc s hlubokým odporem k zelenině nepovede to k pozitivní reakci vašeho těla. Hodný mikrobiom ve vystresovaném těle žít nechce. Všechny naše emoce ovlivňují variabilitu a prosperitu mikrobiomu. Při stresu se může například snížit počet Laktobacilů a dalších druhů prospěšných bakterií, což umožní množení oportunistických bakterií.

Zásadní body:

neužívejte antibiotika a léky proti bolesti, pokud to není nutné
nezapomeňte, že přílišná sterilita není vhodná, zejména u dětí
nevynechávejte zeleninu, konzumujte dostatek vlákniny
vyhýbejte se průmyslově zpracovaným potravinám

ČTĚTE TAKÉ: TRÁVICÍ ENZYMY V ROLI SPORTOVCE

Probitoka x prebiotika x symbiotika

Jako probiotika označujeme produkty obsahující živé mikroorganismy, které pozitivně ovlivňují náš zdravotní stav.

Probiotické bakterie Laktobacily a Bifidobakterie tlumí osídlení střeva patogenními bakteriemi a viry tím, že vylučují látky, které je odpuzují. Spolu s bariérovou funkcí sliznice
brání přestupu patogenů do krevního a lymfatického řečiště. Pozitivní účinky probiotických mikrobů jsou dány změnou mikrobiálního spektra, stabilizací bariérové střevní sliznice a
zvýšenou stimulací imunitního systému sdruženého se střevem.

Prebiotika jsou nestravitelné složky potravy, které se dostanou až do tlustého střeva, kde nakrmí zdraví prospěšné bakterie. Stimulují jejich růst a metabolickou aktivitu. Prospěšné kmeny mikrobů se živí fruktooligosacharidy obsažených v četných rostlinných potravinách. Zvýšená konzumace balastních látek může způsobovat nadýmání. Střevní bakterie při dekompozici prebiotik vylučují plyny, ale i jiné velmi prospěšné látky.

Symbiotika označují kombinaci probiotik a prebiotik. Například ovesné vločky s jogurtem a ovocem nebo smoothie z banánu, špenátu, čekankového sirupu a kefíru.