Půsty po celá staletí představují nedílnou součást řady světových náboženství jako islám nebo křesťanství. Půsty v tomto podání tak představovaly jakýsi nástroj k psychické i fyzické obrodě. 

Přerušovaný půst můžete poznat také jako přerušované hladovění. Často se s ním setkáte i pod anglickým názvem intermittent fasting (IF). Jde o způsob stravování, při kterém se střídají různě dlouhá období půstu s dobou určenou na konzumaci stravy. Vlastně je možné, že ho praktikujete i vy sami a ani o tom nevíte. Když například vynecháte snídani a první jídlo si dopřejete kolem oběda, jde o určitou variantu přerušovaného hladovění.

Pro lidi není vlastně tato forma ničím neznámým. Naši předkové neměli potravu dostupnou neustále tak, jak je tomu dnes. Jedli tak tehdy, kdy si ji ulovili nebo nasbírali a pauzy mezi jídly byly nepoměrně delší ve srovnání s těmi, na které jsme zvyklí dnes. Postění je zároveň známé i z několika náboženství.

Dnes, i když si už stravu nemusíme lovit a nemáme k půstu ani žádné spirituální důvody, se k formě méně frekventovaného stravování postupně vracíme. Přerušovaný půst si získává oblibu hlavně díky svým slibným zdravotním benefitům. Ukazuje se totiž jako efektivní metoda hubnutí, ale používá se také s cílem zlepšení hladiny cukru v krvi nebo pro vydláždění cesty k dlouhověkosti.

Základní fakta o půstech

• Půsty s “okénkem” pro příjem stravy 12/12, 16/8, 18/6, 20/4: Během dne svůj příjem stravy soustřeďujeme do časového rozmezí 4–12 hodin. Právě protokol 16/8 je využíván nejčastěji, navíc asi nejvěrněji kopíruje i půst při Ramadánu, ze kterého máme nejvíce studií na lidech.
• Alternate‑day fasting: Střídání dne s úplným (−100%), nebo podstatným (−75%) snížením příjmu energie spolu s dnem příjmu stravy “podle chuti.“ Velmi často se používá ve studiích u obézních lidí.
• 5+2: Dva dny úplného půstu nebo podstatného snížení příjmu energie (cca −75 %) následované 5 dny příjmu stravy ,,podle chuti“ nebo podle aktuální potřeby energie.

S volbou toho správného postupu vám pomůže váš chronotyp. Pokud jste sovy a ráno rádi spíte a večer žijete, může být pro vás vhodnější si dopřát první jídlo až později v průběhu dne. Ranní ptáčata naopak zřejmě více ocení vydatnou snídani a omezení jídla až později v odpoledních hodinách. Jednak pro vás bude jednodušší kontrolovat hlad, ale i vaše tělo a trávicí systém ocení, když příjem stravy přizpůsobíte svému dennímu režimu.

Přerušované hladovění je oblíbené také pro svou jednoduchost. Stanovuje přesné hranice, kdy můžeme přijímat stravu a kdy už ne. Více než na výběr potravin se zaměřuje na dobu konzumace jídla. Pokud se používá za účelem hubnutí, pomáhá ohraničit příjem stravy tak, abychom snáze dosáhli kalorického deficitu. Do osmi hodin se prostě nevejde tolik jídla, kolik sníme za celý den. Samozřejmě, i v tomto případě je důležitý správně sestavený zdravý jídelníček. Pomocí sladkostí, slazených nápojů a dalších vysoce průmyslově zpracovaných potravin můžeme velmi snadno přesáhnout svůj optimální denní příjem energie, a to i za těch krátkých osm hodin. Také u přerušovaného hladovění platí, že abychom zhubli, musíme denně spálit více kalorií než přijmout.

Ve výzkumech se ukazuje, že tento způsob stravování má vliv i na tvorbu a funkci hormonů. Vede například k nižší hladině inzulínu, což může zmírnit inzulínovou rezistenci a tím pádem kontrolu hladiny cukru v krvi. Rovněž dochází i ke zvýšení adiponektinu, což je hormon, který pomáhá zvýšit citlivost tkání na inzulín. Tyto a další změny v hladině hormonů mají následně na svědomí mnohé benefity spojené s přerušovaným půstem.

Jak začít s přerušovaným hladověním?

• Ideálně tuto volbu konzultujte s odborníkem na výživu neboli nutričním terapeutem nebo výživovým poradcem. Ti vám nejlépe poradí, jak si stravování nastavit správně.
• Vyberte si vhodnou formu přerušovaného hladovění. Měla by být v souladu s vaším běžným denním režimem a životním stylem.
• Ujistěte se, že přijímáte dostatek energie a živin.
• Dodržujte pitný režim.
• Monitorujte svůj pokrok. Můžete si zaznamenávat nejen jídelníček, ale také hmotnost, délku a kvalitu spánku či výkony na trénincích.
• Vyzkoušejte například jednu z aplikací, které jsou určeny přímo pro přerušované hladovění.
• Nezanedbávejte spánek a dostatečnou pohybovou aktivitu.
• Pozorujte své tělo. Pokud si začnete všímat například nadměrné únavy či špatné regenerace po tréninku, možná bude třeba udělat někde změnu. 

Může přerušované hladovění mít pozitivní vliv na kvaltu života?

1. Zlepšení kardiovaskulární činnosti. Pojídat prášky na vysoký cholesterol není normální, ačkoliv si to často snažíme podvědomě namlouvat. Jistě, existuje celá řada dalších faktorů, které se na problémech s kardiovaskulárním stavem podepisují (nedostatečná fyzická aktivita, nevhodný výběr potravin, špatná skladba živin, tělesná kompozice, věk), ale zdá se, že také přerušované hladovění může být dobrým pomocníkem v boji proti onemocněním cévního systému. Může pomoci s hypertenzí, optimalizuje hladinu HDL a LDL cholesterolu a snižuje též množství triglyceridů v krvi.
2. Podpora hubnutí. Přerušované hladovění není žádná zázračná metoda, která vám pomůže zbavit se kilogramů mávnutím kouzelného proutku. Svou formou však může hubnutí zjednodušit. Díky tomu, že denní příjem nahromadíte do menší části dne, budete mít možnost dopřát si větší porce jídla. Ty vám mohou pomoci efektivněji zahnat hlad a udržet delší pocit sytosti. Pokud i vy patříte mezi ty, kterým vyhovuje nižší frekvence jídel a větší porce, přerušované hladovění by vám mohlo udělat dobrou službu i při hubnutí. 
3. Zlepšení kognitivních funkcí. Přerušované hladovění pomocí řady mechanismů dokáže efektivněji odolávat stresu a následně může pomoci oddálit nástup Alzheimerovy či Parkinsonovy choroby. Podle Marka Mattsona vede přerušované hladovění též ke zlepšení kognitivních funkcí.
4. Ochrana před vznikem cukrovky 2. typu. Přerušované hladovění upravuje hladinu cukru v krvi tím, že zlepšuje citlivost tkání k inzulinu. To je klíčový aspekt prevence před vznikem diabetu 2. typu, který bývá nejen u obézních osob častým problémem. 
5. Má anti-aging vlastnosti.
6. Anti-aging přístup spolu s konceptem zdravého stárnutí jsou čím dál tím aktuálnější. Průměrná délka života se totiž v průběhu posledního století téměř zdvojnásobila. Ruku v ruce s ní však přichází také častější výskyt onemocnění spojených s vyšším věkem. Prakticky každý se dnes ve stáří setká s nějakou formou kardiovaskulárního, neurodegenerativního či třeba nádorového onemocnění. Hodně z nás se tak snaží starat o sebe tak, abychom těmto problémům co nejvíce předcházeli. Navíc si všichni přejeme být nejen zdraví, ale také navždy krásní a ideálně mladí. Věčné mládí a zdraví nám sice nic nezaručí, ale existují způsoby, které nám pomohou zmírnit známky stárnutí.
7. Jedním z takových pomocníků se zdá být i přerušované hladovění. V souvislosti s ním se například ukazuje nižší míra oxidačního stresu, který působí na vznik různých chronických onemocnění. Může zřejmě pomoci s ochranou před poškozením mozku či například metabolickými onemocněními (např. cukrovka 2. typu), které se objevují s přibývajícím věkem. Jako součást prevence před různými zdravotními problémy se jedná o jeden ze způsobů, které by mohly pomoci stárnout s lepším zdravím.

Je přerušované hladovění právě pro vás?

Jak jste již sami zjistili, přerušované hladovění může některým lidem vyhovovat, ale určitě není vhodné pro každého. Záleží tak na individuálních potřebách a preferencích každého z nás. Kdo může čerpat jeho výhody?

• Zdraví lidé, kterým nevyhovuje klasický stravovací režim a upřednostňují jedení jen v určitou denní dobu.
• Osoby s flexibilním životním stylem, kterým se do jejich denního režimu hodí tento specifický způsob stravování.
• Jednotlivci, kteří chtějí hubnout nebo hledají způsob, jak se naučit kontrolovat hlad a chutě na sladké.
• Lidé, kteří chtějí na vlastní kůži vyzkoušet možné pozitivní účinky na mozek, koncentraci, hladinu cholesterolu či cukru v krvi a jeho další benefity.

Přerušované hladovění je vhodné pro muže i ženy. Ženy by si však měly dávat obzvlášť pozor, aby dokázaly přijmout optimální množství kalorií. Jsou totiž citlivější na nedostatečný příjem než muži. U aktivních žen, které dlouhodobě přijímají méně energie, než jejich tělo potřebuje, a zároveň nadměrně trénují, se může objevit tzv. ženská atletická triáda. Ta v sobě skrývá nízkou energetickou dostupnost, menstruační dysfunkci a sníženou kostní denzitu.

Pro koho naopak není vhodný.. ?

Přerušované hladovění není způsob stravování vhodný pro všechny. Jsou určité situace, při kterých může představovat riziko. Které to jsou?

• V období těhotenství a kojení by se ženy raději neměly pouštět do tohoto způsobu stravování. Existuje například riziko, že půst může negativně ovlivnit tvorbu mateřského mléka. Navíc chybí studie, které by sledovaly efekt přerušovaného hladovění v těchto obdobích života. ^[18]
• Při práci na směny může být problém dlouhodobě dodržovat tento specifický režim.
• U lidí, kteří trpí poruchami příjmu potravy, hrozí, že by mohlo dojít ke zhoršení průběhu onemocnění.
• U specifických zdravotních problémů by mohlo přerušované hladovění představovat riziko. Například nádorová onemocnění jsou náročná na množství přijatých kalorií a bílkovin, které by člověk s tímto způsobem stravování pravděpodobně nedokázal přijmout.
• Problémem může být i užívání léků, které je nutno jíst spolu s jídlem a v určitou denní dobu.
• Ani pro děti není tento způsob stravování vhodný.