,,První setkání s rychlostním kajakem mě utvrdilo v tom, že to sranda nebude.“ Rozhovor s Leošem Roušavým – několikanásobným mistrem světa v kvadriatlonu

Dobrý den Leoši, mohl byste se našim čtenářům v krátkosti představit?

Dobrý den,
Bydlím v Hradci Králové, kde jsem se narodil, a kde mám sportovní základku. Jsem vyučen krásným řemeslem, které mě hrozně bavilo – rámař-pozlacovač.
Bohužel se toto řemeslo neuchytilo a nahradila ho plastová výroba.

Hodně mě bavilo jezdit na kole, proto jsem začal pracovat v prodejnách s jízdními koly. Nejdříve jsem pracoval na 6h., abych mohl sportovat. Rodičům se to moc nelíbilo, ale cítil jsem, že sport je můj život. Po krátké roční vojně jsem chtěl vědět, jak se kola opravují, jak to vše funguje, a proto jsem začal dělat servis kol. I když jsem měl pěknou práci, tak mě to ke sportu táhlo víc a víc. Začal jsem jezdit po závodech a dařilo se mi. Od roku 2002 jsem se stal Reprezentantem ČR v kvadriatlonu. Cítil jsem, že sport je to co chci dělat a od roku 2007 jsem se stal sportovcem na plný úvazek, a tím jsem doposud.

Kvadriatlon není tolik frekventovaným sportem. Mohl byste nám objasnit, v čem tkví podstata tohoto sportu? Proč u vás vyhrál právě kvadriatlon?

Ano ano. Kvadriatlon je odnož triatlonu, a tím, že triatlon je Olympijský sport, tak jsme trochu odstrčení.
Moje nejvyšší meta je Mistrovství světa. Tento sport je triatlon a ještě se jezdí na hlaďařském kajaku, to je ta hlavní odlišnost.

I když jsem byl vychovám na divoké vodě, tak tohle bylo úplně jiné. Držet stabilitu, v tak vratkém kajaku bylo ze začátku hodně náročné, ale naučil jsem se to.

Mé první začátky byla cyklistika, ale lákalo mě trochu si to zpestřit, tak jsem zkusil triatlon ( plavání kolo a běh ). To mě naplňovalo všestranností a tím, že jsem všechny disciplíny zvládal, a kde byla zakázána na cyklistické časti jízda v háku, prostě sólo závod.

V roce 1998 se povolila jízda v háku a pro mě, jako slabšího plavce, kdy jsem se uměl cyklistikou a během posunout hodně dopředu, se mi najednou přestalo dařit. Tak jsem hledal náhradu. Na dlouhý triatlon jsem se necítil. Byl jsem ještě mladý a vzdálenosti 3,8km plavání 180km na kole a 42km běhu, to bylo na mě ještě moc. Když jsme se dozvěděl o kvadriatlonu, při kterém je vše individuální a hlavně jsem v mládí jezdil na divoké vodě, tak jsem věděl, že je rozhodnuto. První setkání s rychlostním kajakem mě utvrdilo v tom, že to sranda nebude. Jezdil jsem na divoké vodě, kde se na kajaku dalo dělat skoro vše. Vše jsem se naučil a jízdu na tomto vratkém kajaku jsem zvládl.

,,Když jsme se dozvěděl o kvadtiatlonu, při kterém je vše individuální a hlavně jsem v mládí jezdil na divoké vodě, tak jsem věděl, že je rozhodnuto.„

Která disciplína z kvadriatonu vás baví nejvíce, a která naopak nejméně?

Nejvíce mě bavil běh. Byla to poslední disciplína, a kde ostatní už neměli sílu, tak se mi kolikrát povedlo závod rozhodnout. Možná mi běh utkvěl v paměti z vojny, kde se dalo za výhru mít ,,opušťák.“ Jelikož jsem byl samouk, tak nejslabší je plavání. Když není dobrá technika, tak to silou nedoženete. Už jsem se zlepšil, ale na plavecké závody to není.

Jak dlouho trvá příprava na takový jeden závod?

Příprava na jeden závod se nedá specifikovat. Připravuji se na celou sezonu už od listopadu, kde se najíždí objem, hodně hodin na nízkých tepech. Potom přijde březen, duben, kdy se jezdí silové tréninky a květen červen jsou úseky. Když vím, že se blíží termín MS, tak se na něj připravím více úseky, a za ty roky taky si trochu odpočinout, aby zbylo dost sil na závod. Zatím se mi to vše daří a medaile zacinká.

Myslíte si, že je kvadriatlon pro každého? Myslíte si, že jsou k tomu zapotřebí nějaké předpoklady?

Jak jsem už psal, ta hlavní specifikace je kajak. Kdo zvládne kajak, tak už má skoro vyhráno. Je to krásný sport, kde pracuje celé tělo, a když chcete být nejlepší, tak musíte umět všechny, na co nejlepší úrovni. Je to sport pro dospělé, kteří už mají různé sporty vyzkoušené a je předpoklad, že by mohli mít dobré umístění i v kvadriatlonu.

,,Je to krásný sport, kde pracuje celé tělo a když chcete být nejlepší, tak musíte umět všechny na co nejlepší úrovni.„

Vedli vás rodiče ke sportu od dětství nebo jste si lásku ke sportu vybudoval postupně sám?

Když jsem bydlel u rodičů, tak to byl trochu boj. (teď se tomu hezky zasmějeme). Co se týkalo jídla, většinou se vařilo na omastku, klasická česká jídla. Ale to byla doba kolem roku 1995, kdy člověk nemohl dohledat relevantní informace ohledně správného tréninku, jídelníčku či jak správně regenerovat.

Od rodičů jsem pořád slyšel, ať chodím do práce, a že sport je jen zábava a nebude mě to živit. I když jsem ve znamení vodnáře, tak jsme se zatvrdil, že to dokážu a povede se mi splnit sen, aby byl sport mé zaměstnání a zároveň vášní.

Když jsem jel na první závody, tak jsem se umístil na světovém poháru do 10.místa. Největší zážitek byl nominační závod, který se konal v Brně, a tam jsem si vybojoval účast na MS v Kanadě. Potom už rodiče uvěřili, že se mi bude dařit a začali mě podporovat a jezdit na mé závody. Regenerace nebyla na takové úrovni, jako je teď ale zase jsem byl mladý a dokázal jsem se z tréninku rychle oklepat.

Kdy se obliba ve sportu zrodila v něco víc? Kdy jste se rozhodl, a co vás vedlo k tomu, začít sportovat na profesionální úrovni?

Největším úspěchem bylo vyhrát MS. Bylo to v roce 2017, kdy jsem vyhrál Mistrovství světa u nás v České republice. Bylo to na dlouhých tratích (5km plavání, 90km kolo, 20km kajak a 21km běh). Na závěrečném 20km běhu jsem předběhl svého největšího konkurenta z Německa. V cíli to byl rozdíl jedné minuty, z celkového 7-mi hodinového závodu, který se konal v malebné vesničce Lazinov. Místní obyvatelé pomohli s přípravou a celkový přístup místních byl tak vřelí a přátelský, že se sem vracím, i když se tu zrovna žádný závod nekoná.

Náročné tréninky, sezóny, závody… to si žádá i nějaký druh odpočinku. Jak nejraději odpočíváte?

Pro laika je toho třeba hodně, mám to cca 80-90h měsíčně tréninku, ale je to můj život a sport mě pořád naplňuje a užívám si každý trénink. Nejlepší počasí pro mě na trénink je ideálně 5°C a prší. To můžu jezdit klidně 4h. mám takovou zásadu, že sportuji do -20°C a do 20cm sněhu. Že bych si lehnul a ležel, to mě nebaví, máme chaloupku v Orlických horách a tam mě to moc baví se starat o chaloupku, dělat dřevo a vše co je okolo chalupaření potřeba. To je můj odpočinek.

Snad každému sportovci se stane, že ho opustí motivace. Bojuje taky s nedostatkem motivace? Poradil byste našim čtenářům, jak takovou situaci řešit a jak ji předcházet?

Motivace, to je o hlavě. Mám i dny, kdy se mi nechce, vím, že to potřebuji ale nechce se, oblékám se na trénink, a říkám si, na co bych se vymluvil J ale je zvláštní, když se netěším, tak mě potom ten trénink hodně baví a jsem rád, že jsem ho zvládl. Mám to tak nastavené, že z malých kousíčků poskládám svojí výkonnost a tu potom prodám na závodech. Aby se nestalo, že přijdete o motivaci v tréninku, je dobré mít cíle, ale takové aby byly splnitelné! Myslet na ten cíl každý den, když ráno snídáte, tak se najíst, tak aby jste zvládl trénink. Při protahování, prostě tomu musíte věřit, že se Vám to povede. Ideálně mít trenéra, kdo Vám s vaším cílem pomůže.

Chystáte se v současné době na nějaké větší závody?

Kalendář závodů na letošní rok už mám. Čekají mě světové poháry, ME a v Maďarsku MS na dlouhých tratích. Teď si více věřím na dlouhé vzdálenosti a budu bojovat o příčky nejvyšší.

Máte nebo měl jste v minulosti nějakého trenéra?

V začátcích jsem měl jednoho trenéra, ale potom jsem se dal na vlastní cestu, mám trenérskou druhou třídu, tak jsem se hodně věcí naučil a hlavně za ty roky už své tělo znám, tak vím co mu můžu v tréninku dát a jak se o něj starat.

Doslechlo se k nám, že rád vaříte. Které jídlo či recept je vás neoblíbenější?

Jojo jídlo mě baví. Asi nejvíce sladké -nákyp a žemlovka. Ale i maso, tedy převážně kuřecí s těstovinami. Jako sportovec je na prvním místě cukr. Na bábovku jsem ,,sbalil“ manželku.

Uzpůsobujete stravu vašim tréninkům nebo na zdravou stravu tolik nedbáte?

Základem mého jídelníčku jsou těstoviny. Ty mám tak 5x v týdnu. Na jakýkoliv způsob – zapékané, s vajíčkem, jako studený salát a dělám i na bramborový způsob, ale jsou tam těstoviny. Jídelníček je základ, sice mám hrozně rád chleba, ale když cca 4 dny nemám těstoviny, tak cítím, že nemám takovou jiskru. Potom i rýže. Klasickou českou kuchyni mám rád, ale tu si dávám večer. Po svíčkové se špatně sportuje.

Jaké suplementy se vám, v rámci vašeho sportu, nejvíce osvědčili? Co byste například doporučil pro podporu regenerace či výkonu vrcholovým sportovcům?

Čím je sportovec starší, tak by měl dbát na regeneraci. Ta je základ všeho. Sportuji 3x denně a bez regenerace to prostě nejde. I když budete jíst sebezdravěji, tak z jídla nedokážete do těla dostat vše, co ztratilo při tréninku, a ještě aby bylo do zásoby na další aktivitu.
Mám i zkušenost, že jsem mohl užívat sypký iontový nápoj. Cítil jsem se po něm na tréninku skvěle, a posun tak o 15% ve výkonnosti. Potom když přišel závod, tak nebyl žádný posun. Tak jsem si tento lepší iontový nápoj nechával na závody a na tréninku jsem používal slabší tekutý.

Další zkušenost jsou masáže. Měl jsem roky, kdy mi to běhalo, jezdilo na kole a plavání a kajak byl slabší. A další rok se to zase otočilo. Vůbec jsem nevěděl, proč se to tak děje, a těšil jsem se, až se to sejde a budu cítit, že jsem 100% připravený na závod a vše vyjde. Když jsem si pročítal deník, tak jsem zjistil, že jeden rok jsem více chodil na masáž zad a tím záda více regenerovala a mohla přijmout více náročnější trénink a potom to bylo znát na závodě, že jsem měl lepší plavání a kajak . Vyřešil jsem to, že chodím na celkovou masáž a není se na co vymlouvat.

,,I když budete jíst sebezdravěji, tak z jídla nedokážete do těla dostat vše, co ztratilo při tréninku, a ještě aby bylo do zásoby na další aktivitu. „

A závěrem… je něco, co byste vzkázal svému mladšímu já nebo někomu, kdo o sportovní dráhu kvadriatlonu přemýšlí?

Kdyby byl začínající sportovec, nemusí to být kvadriatlon, klidně triatlon, běh, nebo jiný sport, tak si najít trenéra, s kterým si vše rozeberou, cíle, zda na to člověk má a mohou začít spolupracovat.

Je to hrozně křehké pouto mezi trenérem a sportovcem. Je to hodně o důvěře. Je normální, že sportovec chce hned výsledky, ale trenér je od toho aby sportovce vedl a pomalu ho zatěžoval v tréninku, než se vypracuje na mety nejvyšší. Trenér není jen na tréninku, trenér musí umět sportovci naslouchat v jeho osobním životě. Když se Vám třeba něco nepovede, bude v práci nebo ve škole, tak na to pořád myslíte a tím se Vám potom nedaří v tréninku. Když dám příklad, tak se kluk rozejde se slečnou a potom je lepší pro toho sportovce, ať si dá pauzu, než bezmyšlenkovitě trénovat a bylo by to jen ke škodě. Sportovec se musí na trénink/závod soustředit a vše musí být na 100%. Měl jsem také ženu, která chtěla zhubnout, a já jsem jako trenér byl její bič aby měla motivaci něco zchodit. Jak už jsem psal, je to o hlavě a každý to dělá hlavně pro sebe, pro pocit, že doběhne do cíle i když né na prvním místě a bude mít ze závodu radost a zvedne ruce a řekne ,, dal jsem to „ . To je má potom pro mě jako trenéra velký význam, že mohu sportovce výkonnostně posouvat.

,,Trenér není jen na tréninku, trenér musí umět sportovci naslouchat v jeho osobním životě. „

Moc vám děkujeme za zajímavý rozhovor a myšlenky. My jsme hrdí, že můžeme sponzorovat tak nadaného sportovce a do dalších závodů vám přejeme jen ty největší úspěchy, ať se daří!